George Best, který se narodil 22. května 1946, patřil k nejtalentovanějším fotbalistům všech dob. Vedle kopané měl ale Best ještě další dvě lásky, které měly na jeho sportovní kariéru zničující vliv - ženy a alkohol. Na tréninky chodil opilý, několikrát nepřišel vůbec, a tak byl v roce 1974 z Manchesteru vyhozen.

V dresu Manchesteru přitom dosáhl největších úspěchů. V sezoně 1967/68 svými finesami, neopakovatelným vedením míče i důležitými góly dovedl Manchester k triumfu v Poháru mistrů. Na konci roku získal Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy a celá Británie mu ležela u nohou. "Uměl skvěle hrát oběma nohama - někdy to vypadalo, že jich má šest," prohlásil o něm Matt Busby, jeho trenér z Manchesteru United.

O jeho nesmírné popularitě svědčí i fakt, že dostával kolem deseti tisíc dopisů týdně. Poté, co musel červeno-bílý dres svléknout, ale přišel hluboký pád sportovce s image rockové hvězdy.

S Manchesterem spojil většinu své kariéry, tedy alespoň její hvězdné části. Přišel jako sedmnáctiletý mladík a brzy se vyšvihl po bok největších hvězd týmu Dennise Lawa a Bobbyho Charltona. V 474 vystoupeních za Manchester nastřílel Best 180 gólů a pomohl klubu k zisku dvou mistrovských titulů. Mnohem méně šťastných okamžiků prožil v reprezentaci, za jeho éry patřilo Severní Irsko jen k průměru a během 13 let v národním týmu se Best nikdy nedočkal startu na velkém turnaji.

Po vyhazovu z Manchesteru prošel George Best několika menšími britskými kluby, na živobytí si vydělával i v zámoří. Kopačky definitivně pověsil na hřebík jako sedmatřicetiletý v roce 1983. I nadále však plnil přední stránky novin, především milostnými aférkami a problémy s alkoholem. V roce 2002 podstoupil transplantaci jater, ale pít nepřestal. Zemřel 25. listopadu 2005 a na pohřeb dorazilo na 100.000 lidí, mezi smutečními hosty byla i smetánka Severního Irska a britského fotbalu.

(PLEJER.CZ, ČTK)