Tragédii v Lužnikách v 1982 zapříčinilo i nepříznivé počasí

PLEJER.CZ - čtvrtek 18.10.2012

Neobvykle mrazivé počasí se stalo jednou z hlavních příčin jedné z největších sportovních tragédií, ke které došlo před 30 lety, 20. října 1982, na Olympijském stadionu v moskevských Lužnikách. Ke konci utkání Poháru UEFA mezi místním Spartakem a nizozemským Haarlemem vypukl zmatek a v nastalé tlačenici zemřelo podle oficiálních údajů 66 lidí (podle neoficiálních údajů až 340) a na 60 dalších bylo zraněno.

Osudného říjnového dne vystoupaly teploty v Moskvě na pouhých deset stupňů pod nulou. Mrazivé teploty tehdy doplnilo i drobné sněžení. Protože na dlouho očekávaný zápas bylo prodáno jen 16.500 vstupenek, pořadatelé se rozhodli otevřít pouze dvě ze čtyř tribun na nezastřešeném stadionu. Většina lidí se vtěsnala na tribunu C, která byla nejblíže stanici metra.

Utkání s prestižním západním soupeřem se vyvíjelo pro domácí celek velmi dobře. Po 16 minutách vedl Spartak nad Haarlemem 1:0. Kvůli zimě se několik stovek fanoušků rozhodlo opustit zápas před jeho koncem a dostat se do metra. Osudným okamžikem se stala druhá branka domácích, kterou vsítil Sergej Ševcov.

Davové šílenství, které branka vyvolala, způsobilo, že se diváci začali vracet. Na namrzlém schodišti však narazili na fanoušky mířící opačným směrem. Podle očitých svědků se první obětí stala mladá dívka, která v nastalém zmatku ztratila botu. Poté, co se zastavila, aby si ji opět nazula, dav tlačících se diváků ji smetl na zem a pod náporem masy povolilo i zábradlí. Lidé tak začali padat a šlapat po sobě.

Tragická událost si vyžádala 66 obětí, většinou se jednalo o mladé lidi ve věku do dvaceti let. Zraněno bylo 61 lidí, z toho 21 těžce. Počet obětí byl oficiálně zveřejněn až o sedm let později, po pádu železné opony.

Paradoxem bylo, že hráči na stadionu zpočátku o neštěstí vůbec nevěděli. "Seděli jsme v šatně a neměli tušení, co že se to venku děje. Přitom nás dělilo jen několik málo metrů," uvedl Edgar Gess, který byl autorem první branky domácího Spartaku. "Večer Hlas Ameriky oznámil, že v Lužnikách došlo k tragédii. Druhý den rádio doplnilo, že dav fanoušků pošlapal několik lidí," dodal Gess.

Bezprostředně po neštěstí policie a pořadatelé svoji odpovědnost za událost popřeli. Protože úřady nechtěli, aby na některém z moskevských hřbitovů v budoucnu vznikl památník obětem tragédie, byly mrtví pohřbeni na více místech v Moskvě.

V únoru 1983 se v Moskvě konal soud, který měl vyšetřit příčinu neštěstí a najít viníky. Soud nakonec obvinil čtyři muže ze správy stadionu, kterým udělil tříletý nepodmíněný trest. Později byli všichni amnestováni.

Památník obětem byl v Lužnikách vztyčen až při příležitosti desátého výročí tragédie. O 15 let později, 20. října 2007, sehráli bývalí hráči Spartaku a Haarlemu přátelské utkání a výtěžek z něj byl věnován pozůstalým po obětech.

(ČTK)